| Po | Ut | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 01 | 02 |
| 03 | 04 | 05 | 06 | 07 | 08 | 09 |
| 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
| 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
| 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
A tady už skutečný závěr zlatíček, onen slibovaný epilog. A jak u epilogů celkem často bývá zvykem, je krátký. Závěrem bych vás chtěla poprosit, zdali byste se v komentářích mohli vyjádřit nejen ke kapitole, ale i k povídce celkově. Díííky :o).
Drobné zdramatizování situace, které jsem si zkrátka nemohla odpustit :). Původně jsem měla v úmyslu sem tuhle kapitolku přidat až zítra, ovšem vzhledem k tomu, že právě dneska na několik dní mizím, rozhodla jsem se sem šoupnout celý zbytek povídky. Tuhle kapitolku si pořádně vychutnejte je totiž - dá se říct - poslední, následovat bude už jen krátký epilog, a když říkám krátký, myslím tím krátký :o).
Tak jsem tu s další kapitolkou. Toho, že se mi to trochu vymklo z rukou a vznikla z toho na můj vkus až příliš velká slaďárna, už jste si určitě všimli, takže pokračování snad nikoho nepřekvapí :o). Tedy, nikoho z vás...
A je tu další kapitolka, mapující další den, plný dalšího utrpení... vím, že to není nijak originální popisek, ale co se dá dělat :). Komentíky potěší.
Pokračování utrpení, způsobeného nemožnými rodiči, plus druhá zdrucující zpráva... Ale zdrcující pro koho? :o)
Vysvědčení za námi, zákaz počítače se nekoná a tudíž mohu radostně přidat další kapitolku :o). Hrozné pokračování hrozného dne aneb postřehy ze "zásnubního dýchánku". Dle mého názoru nejpřesládlejší část celé povídky, ale co, někdo to třeba i skousne :o).
Koho by překvapilo, že tu mám opět povídku z dávných dob zakladatelských? Tentokrát jde však nikoliv o příběh jejich konce, ale naopak jejich začátku. Ce se stane, když se Rowena dozví od své matky zdrcující zprávu? A kdo ji má vlastně na svědomí? Snad omluvíte menší nesrovnalost doby s jazykem užitým při psaní.